Difference between revisions of "Nordterm-Net"

Nordterm Wiki'as/is
Jump to navigationJump to search
[checked revision][checked revision]
u
u (korrigerade länkar)
 
Gurgadas 69: Gurgadas 69:
 
Bargu gávdnat tearbmačoakkáldagaid mat heiveše Nordtermbáŋkui joatká. Nu dahká maid bargu gávdnat liŋkkaid ja dieđuid Nordterm-Forumii.
 
Bargu gávdnat tearbmačoakkáldagaid mat heiveše Nordtermbáŋkui joatká. Nu dahká maid bargu gávdnat liŋkkaid ja dieđuid Nordterm-Forumii.
  
* [http://www.nordterm.net/info/Nordterm-Netslutrapport.pdf Nordterm-Net på plats]. Loahpparapporta MLIS-122, kontrakt 23326/0
+
* [http://www.nordterm.net/filer/projekt/Nordterm-Netslutrapport.pdf Nordterm-Net på plats]. Loahpparapporta MLIS-122, kontrakt 23326/0
  
  

Maŋemus veršuvdna skábmamánnu 24 b. 2011 dii. 15.53 is

Máid ja manne?

Nordterm-Net sáhttá buoremusat čilget Interneahta čoahkkebáikin, gosa leat čohkken tearbmadieđuid buot Davviriikkain, ja gos gávdná liŋkkaid sullásaš dieđuide miehtá máilmmi. Dákkáraš čoahkkebáiki dárbu lea máŋgga ládje boahtán ovdán. Dál lea Interneahtta midjiide addán doarvái geabbilis gaskaoami čohkket buot tearbmadieđuid seamma sadjái.

Nordterm-Net prošeavtta oaiveulbmil lei čohkket tearbmabásačoakkáldagaid ovtta sadjái masa Nordterm-Net attii nama Nordic Termbank Gateway. Stuora oasis dán fierpmádahkii čohkkejuvvon diehtobásain ráhkadedje vel ovtta stuora tearbmabása, Nordtermbáŋku, mas lea oktasaš struktuvra, prográmmavuogádat ja rutiinnat. Maiddái buorit smávva tearbmačoakkáldagaid sáhtii heivehit Nordtermbáŋkui. Ulbmilin lei čohkket dán tearbmabáŋkui unnimusat 200 000 tearbmačilgehusa. Lei oaivil ahte buohkat geain lei alla dási davviriikkalaš diehtobása, ja geain lei beroštupmi leat mielde diekkáraš fierpmádagas galge beassat liŋkka dohko bidjat. Nordtermbáŋku lei gávdnamis oanehaš, muhto fertii giddejuvvot iešguđet sivaid geažil. Dál leat plánemen váldit atnui ođđa veršuvnna dán tearbmabásas.

Nordtermbáŋkus ledje tearbmačoakkáldagat iešguđet fáttáin. Gáibiduvvui goit ahte tearbmačoakkáldagain galge unnimusat ovtta davviriikkalaš gillii tearpmat, ja mielas vel tearbmaekvivaleanttat ii-davviriikkalaš gielaide. Davviriikkalaš gielat leat: dánskagiella, suomagiella, fearagiella, islánddagiella, dárogiella, sámegiella ja ruoŧagiella. Davviriikkat leat: Danmárku, Suopma, Islánda, Norga ja Ruoŧŧa.


Geat?

Nordterm-Net lei Nordterm prošeakta, ja Terminologicentrum TNC Ruoŧas lei prošeaktakoordináhtor. Eará ovttasbargoguoimmit ledje:

  • Terminologicentralen TSK, Suopma
  • RTT, Rådet for teknisk terminologi, Norga
  • Vasa Universitet, Suopma
  • Nordiska språkrådet

Maiddái eará organisašuvnnat oassálaste muhtun muddui barggus, dainna ulbmiliin ahte prošeavttas galggai máŋggagielat geahččanguovlu:

  • Terminologigruppen, Danmárku
  • Íslensk Málstöð
  • Saamen kielilautakunta
  • Stiftelsen Universitetsforskning Bergen (UNIFOB)

Prošeavtta Nordterm-Net oasseruhtadii MLIS, (Multilingual Information Society), mii lea prográmma man Eurohpakommišuvdna lea vuolggahan earret eará ceggen dihte inteneahttabáikkiid digitála giellaveahkkeneavvuid várás (nugo teakstabáŋkut, diehtočoakkáldagat ja buorit terminologiijat), maid galgá sáhttit dađi mielde ođastit, ja maid galgá álkit beassat ávkkástallat.


Geaidda?

Jurdda lei ahte Nordterm-Net galggai ávkin šaddat standardiserejeddjiide, pateantainšenevrraide, iešguđet fágasurggiid čehpiide, teknihkkalaš čálliide, jorgaleddjiide, terminologaide, giellabargiide, oahpaheadjjiide, giellačehpiide ja eará virgeolbmuide, oanehaččat daddjon buohkaide geat geavahit fágagiela ovttagielat dahje máŋggagielat oktavuođain. Earret davviriikkalaš geavaheddjiide lei jurdda ahte olbmot geat barget eurohpalaš organisašuvnnain, nugo Eurohpa Uniovnnas, galge sáhttit ávkkástallat Nordterm-Net bálvalusaiguin. Dákkáraš tearbmabáŋku fierpmádat livččii sáhttán šaddat ovdamearkka dihte:

  • Mávssolaš veahkki smávva- ja gaskasturrosaš davviriikkalaš fitnodagaide, mat dál fertejit bargat ođđa, riikkaidgaskasaš dilis, mii dávjá bukta jorgalanhástalusaid
  • Vuohki unnidit fitnodagaid, almmolaš hálddahusaid, dutkanásahusaid ja eará organisašuvnnaid goluid jorgalan-, dokumenteren-, oahpahus- ja skuvlendoaimmain.
  • Vuohki čájehit ja duođaštit dávja atnojuvvon tearpmaid mearkkašumi sisriikkalaš dahje guovllu gielain. Duogažin lea dárbu harmoniseret ja ovttastahttit tearpmaid geavaheami.


Máid dagaimet?

Prošeakta juhkkojuvvui čuovvovaš muttuide:

  • tearbmabáŋkoprográmmii heivehuvvon dihtorprográmmaid árvvoštallan, heiveheapmi ja ovdanahttin (WP1 + WP3 + WP5)
  • deaŧálaš tearbmačoakkáldagaid kárten, analiseren ja čohkken (WP2)
  • Interneahttasiidduid ja geavahanvugiid ráhkadeapmi, dieđu rievdadeapmi (WP4 + WP6 + WP7 + WP8)
  • Ráhkanahttit Nordterm-Forum guovddažin, mii juohká dieđuid buotlágan terminologalaš doaimmain. (WP9)
  • dihtorsihkarvuođa ja sisabeassama analiisa (WP10)
  • márkanastin (WP11)

Dát barggut vuolggahedje doaibmi fierpmádaga 1999 geasi.

Ovdal go Nordterm-Net prošeakta álggahuvvui de ledje TNC, RTT ja TSK ovddasteaddjit deaivvadan koordinerenčoahkkimis eará MLIS-prošeavtta ovddasteddjiiguin, INESTERM (MLIS-102), mas maid lei ulbmil ásahit máŋggagielat tearbmabáŋku interneahtas. Čoahkkin lei Parisas loahpageahčen 1998 ođđajagimánu.

Maŋŋel álggahančoahkkima Stocholmmas njukčamánu 9. beaivve 1998 ledje ráhkkananbarggut guorahallan dihte tearbmabáŋkoprográmmaid. Dasa lassin juohke ovttasbargoguoibmi ozai iežas riikkas anihahtti tearbmačoakkáldagaid.

Vuosttaš ovttasbargoguoibmečoahkkima ii sáhttán doallat ovdal čakčamánu 15. beaivve 1998. Čiežas ovcci ovttasbargoguimmiin ledje boahtán digáštallat dain bohtosiin mat dan rádjai ledje ilbman, erenoamažit prográmmačoavddusfáluheddjiid gáibádusaid ja interheahttahámi. Muhtumat ovttasbargoguimmiin ledje maiddái prográmmačoavddusfáluheaddjit, ja sii čájehedje iežaset gálvvuid. Mearriduvvui ahte álggos ii galgan ovttage fáluheaddji čuoldit eret. Ovdanbuktojuvvui ja ságastallojuvvui maid Nordterm-Net boahtevaš organiseremis (fitnodaga hámis). Digáštallojuvvui maid mo galggai prográmmačovdosiid guorahallat.

Mánu maŋŋil dán čoahkkima prošeaktakoordináhtor Kjell Westerberg deaivvai prošeaktaáššemeannudeaddji Erwin Valentini Luxemburggas. Dasto dollui nubbi ovttasbargoguoibmečoahkkin Solna gávpogis golggotmánu 21 ja 22 beivviid.

Go Nordtermbáŋku juo lei okta váldoášši dán prošeavttas de lei hirbmat deaŧálaš válljet rievttes prográmmačovdosa Nordtermbáŋku geavahussii. Buori ovdabarggu dihte, mii sisttisdoalai dárkilis čilgehusa eavttuid ja guovddáš iešvuođa gáibádusaid prográmmačovdosii, ja maid prográmmačovdosiid čájehallama ja guorahallama, de sáhtii nubbi ovttasbargočoahkkin mearridit makkár čovdosa galggai oastit geavahussii. Ruoŧa fitnodat Optosof válljejuvvui gálvolágiideaddjin prográmmačovdosii mii galggai álgobáliid geavahuvvot Nordtermbáŋku váste. Dát mearrádus ii goit hehtte boahtteáiggis geahčadit eará prográmmačovdosiid mat heivejit tearbmabargguide.

Nubbi koordinerenčoahkkin MLIS-102 INESTERM:in dollui Parisas golggotmánu 16. beaivve. Golbma TNC ja RTT ovddasteaddji deive INESTERM ovttasbargoguimmiid AFNOR, ELOT ja DIN ja vel ovddasteddjiid mat bohte universitehtas Université de Haute-Bretagne, Rennes. Go goappašat prošeavttaid ledje ovdánbuktán, de áiddostáhttojuvvojedje golbma koordinerengažaldaga: Mo boahttevaš gávppašeddjiid háldet, elektrovnnalaš máksinč čoavddus interneahta várás ja oktasaš tearbmamearkkuš málle dárbu.

Oktasaš ovttasbargočoahkkimis buot prošeavttaide Luxemburggas golggotmánu 28 beaivve deattuhii Nicole West, INESTERM koordinahtor, deaŧálašvuođa dan guovtti MLIS prošeavtta ovttasbarggus, go dát lei áidna doaibmi ovttasbargu MLIS-prošeavttaid gaskkas dalle. Vaasa ja Bergena universitehtaid ja TNC njealljeolbmosaš sáttagoddi ovddastii Nordterm-Net Luxemburgga čoahkkimis. Prošeaktakoordináhtor čilgii prošeavtta birrá čoahkkimis, ja olles sáttagoddi oassálastii maŋŋel čoahkkimis gos Nordterm-Net ovdanbuktojuvvui ja árvvoštallojuvvui.

Goalmmát ovttasbargoguoibmečoahkkin lei Danmárkkus juovlamánu 9. ja 10. beivviid, ođđa DANTERM-visttis Københámmanis. Váldoberoštupmi dán čoahkkimis lei NtrF, Nordic Terminological Record Format. Dát leat oktasaš diehtovuogádat máid Davviriikkalaš terminologiijaguovddážat geavahit. Juohke organisašudna lea válljen alcces sierra láva mas leat iežas oasit. Dán dihte ságastallojuvvui ge mo NTRF álgoálggus lei ja makkárat dan oasit ledje. Dasto dárkkistuvvojedje vai galge soahpat válljet daid osiid mat heivejedje buoremusat Nordterm-Net :i. Mearriduvvui dievaslaš listu osiin máid prošeakta galggai geavahit, ja ođđa veršuvdna NTRF:s ráhkaduvvui. Dat galggai geavahuvvot geavaheaddjivuogádaga hápmemis. Mearriduvvui maid jorgalit eanaš osiid Nordterm-Net neahttasiidduin ovcci gillii, vel sámegillii, fearagillii ja ruonáeatnangillii.

Njealjját ovttasbargoguoibmečoahkkin dollui TNC-visttiin Solnas guovvamánu 15 ja 16 beivviid, ja čohkkii máŋga prošeavtta ovddasteddjiid. Eurohpa Kommišuvnna prošeaktaáššemeannudeaddji, Erwin Valentini, oassálastii maid čoahkkimis, mii gieđahalai boahttevaš čállingotti organiserema, gos galggašii, makkár teknihkkálaš gáibádusat galge NTRFas, mo tearbmakárten lei iešguđet riikkain ovdánan, ja maid hálddahuslaš gažaldagat nugo áige- ja gollorehketdoallu digáštallojuvvojedje. Tearbmakártemis berošteaddjit sáhttet oahpasnuvvat gažadanskovvái dán neahttabáikkis.

Bargu gávdnat tearbmačoakkáldagaid mat heiveše Nordtermbáŋkui joatká. Nu dahká maid bargu gávdnat liŋkkaid ja dieđuid Nordterm-Forumii.


Leago dus beroštupmi?

Nordterm-Net lea Nordterm dálá neahttabáiki, ja Nordterm-Forum lea ain gávdnamis. Mii geahč čalit fas cegget Nordtermbáŋku.

  • Leago dus liŋkka neahttabáikái gos leat terminologalaš dieđut?
  • Leago dus vuogas tearbmačoakkáldat ja beroštupmi lasihit dan boahttevaš Nordtermbáŋkui?

Jos háliidat eanet dieđuid váldde oktavuođa prošeavtta koordináhtoriin TNC dahje eará Nordterm-orgánain!